Je tu konec! Rift Rivals je u konce a my jsme se dočkali pořádné porce překvapení. I když všichni předpokládali dominanci Evropy, stal se pravý opak. Liga NA LCS ukázala, že se s ní na mezinárodní úrovni musí počítat. Naopak EU LCS velmi zklamala a je jasné, že týmy z této soutěže na sobě musí ještě hodně zapracovat, aby na mistrovství světa neudělali obrovskou ostudu.
EU 3) G2 Esports – Hledající se titáni
G2 ESports šli do turnaje jako jedni z outsiderů a těmi taky až do konce této akce zůstali. G2 se podařilo vyhrát první zápas s Cloud9, ale následně utrpěli pět porážek v řadě a skončili nejhůř z celého turnaje. Bylo vidět jak moc tento tým závisel na Trickovi, který ale nedokázal svůj tým podržet a slabými výkony definoval nejen svou, ale i týmovou hru.
V early game G2 letos zatím nedokázali držet výhodu a to se nezměnilo ani na Rift Rivals. Každou hru začali pozadu a do jejich výtečné late game se většinou dostat nedokázali. Snad jediným pozitivem byl výkon Zvena, který podával stabilně výborné výkony, ale jeho tým mu jeho hru nijak neusnadňoval. Velký podíl na prohrách má i evropská midlane superstar Perkz, který hrál někdy až přespříliš agresivně a mnoho dobrého ve hře nenapáchal.
NA 3) Cloud9 – Nedotáhlý destruktivní stroj
Z Ameriky dopadl nejhůř tým Cloud9, kteří ale se skóre 3:3 rozhodně neodjíždějí se svěšenýma hlavama. Na Rift Rivals se tomuto týmu podařilo nabrat důležité zkušenosti a získat zpátky pohodu, kterou v LCS ztráceli. I Cloud9 vysoce záviseli na výkonu junglera. Concratz však tentokrát tým dokázal podržet a s účastí u killů 79 % byl hlavním strůjcem úspěchu Cloud 9 v early game. Tu ovládali C9 téměř vždy, což potvrzuje i jejich průměrné vedení v 15. minutě o 939 goldů.
Výborně hráli snad všichni hráči Cloud9, ale nikdo doopravdy nevyčníval a tým nedokázal dobře spolupracovat v mid-game a late-game teamfightech. Hlavně kooperace s horní linkou vypadá stále na velmi špatné úrovni. Tento slabý prvek zůstal C9 už z LCS v budoucnu je nutno slabiny Raye a Impacta odstranit, jinak mohou na světový šampionát zapomenout.
EU 2) Fnatic – Favoritovo zklamání
Jako kdyby rozjetý Fnatic s příchodem nových soupeřů ztratil své kouzlo kterým dominuje v Evropě. V týmu očividně panovala nervozita, která se projevila nejvíce na výkonech nováčků Broxaha a Capse. Oba dánští hráči vypadali přinejmenším rozhozeně a jejich slabým výkonům se podivoval nejeden jejich soupeř z Rift Rivals.
Celkově tým v early game vypadal otřeseně a nedokázal vytvářet dost dobré engage. Vypadalo to jakoby Fnatic nebyli na stejném komunikačním serveru a jejich nesladěnost se negativně ukazovala na nejednom teamfightu a bojích o draky i barony. Nemůžeme tentokrát pochválit ani Rekklese, který obyčejně podává stabilně skvělé výkony. V nejhořších chvílích však svůj tým nepodržel a naopak často nereagoval na slibné engage svých spoluhráčů.
NA 2) Phoenix1 – Znovuzrozený fénix
Těsně mimo grandfinále zůstal tým Phoenix 1, který byl jasně nejpříjemnějším překvapením turnaje. Skvělé kvality ukázal MikeYeung, který s týmem hraje teprve třetí týden a Rift Rivals pro něj byla první mezinárodí zkušenost. Mladá krev v týmu probudila zbytky toho, čím P1 byl na konci jara a Arrow se znovu předváděl.
O mnoho lépe vypadali ale hlavně výkony solo-lanerů Ryu a Zig. Druhý jmenovaný překvapil svou skvělou iniciací teamfightů a Ryu ustabilnil své výborné výkony, čímž přinesl týmu P1 tolik potřebné tempo v mid a late game. Tým má stále problémy v late-game makro game. Pokud však nepoleví a zůstanou u takovýchto výkonů, místo v play-off v NA LCS by si měli získat.
EU 1) Unicorns of Love – Láska bolí, ale někdy je směšná
Nejlepší výkony z Evropy se od Unicorns of Love úplně nečekaly, ale se skóre 3:3 není moc na co být jakon Evropan pyšný. UOL měli příšernou early game a průměrně ztráceli v patnácté minutě více než 2 tisíce goldů. Velký podíl na tom měl midař Exileh, který stále přeceňuje své síly na lince a často dostává pogankováno.
Tým držela skvellá sehranost a obětavost. Narozdíl od Fnatic všichni jednorožci skvěle reagovali na engage, které tvořil toplaner Vizicsacsi. Těmito playi dokázal tým UOL zvrátit nejednu hru v jejich prospěch a předčit svými výkony slabší evropskou konkurenci. Pochval z úst Doublelifta nebo Arrowa si vysloužila botlajna Samux + Hylissang, která si na této akci rozhodně neudělala ostudu.
NA 1) Team SoloMid – Zpátky na vrchol
Team SoloMid rozhodně zanechali na Rift Rivals pořádnou tečku za výrokem „Jsme pořád tady a jsme silnější než si myslíte“. V tomto celku jsme se dočkali kompletní dominance ve všech směrech. Jejich early game, mid game i late game byli jasně nejlépe zvládnutými v tomto turnaji. Je až k smíchu, že i některými jednoduchými body dokázali TSM přehrávat soupeře i v draftovací fázi.
V týmu byla skvělá souhra a bylo vidět v jaké pohodě TSM hráli v pozici favoritů. TSM ukázali skvělé výkony i individuálně počínaje trenérem Parthem. Ten se skvěle připravil na komfortní picky ze strany evropských týmů a jakožto hlavní tvůrce pick/ban fází měl neodepřetelnou zásluhu na vítězstvích TSM. Spolu s ním umlčel i své hlasité kritiky jungler Svenskeren, který mimochodem získal i ocenění za nejlepšího hráče v grandfinále proti Univorns of Love.
Své výkony výrazně zlepšil i Doublelift, který se očividně dostává zpátky do formy, která mu hodně očividně chyběla při návratu do TSM v NA LCS. Hauntzer také rozhodně nebyl nějakou slabinou tohoto týmu a naopak s postupem turnaje dokázal předčit evropskou konkurenci. Největšími stálicemi a tahouny TSM už jsou dlouhodobě ale midař Bjergsen a support Biofrost. Zejména Bjergsen pak konečně ukázal své skvělé mechaniky i na mezinárodním turnaji a získal proti svým soupeřům několik solo-killů a velkou early game gold lead.
